{"id":1728,"date":"2022-06-01T17:35:44","date_gmt":"2022-06-01T17:35:44","guid":{"rendered":"http:\/\/visitflorencemuseums.com\/?p=1728"},"modified":"2022-06-11T10:29:35","modified_gmt":"2022-06-11T10:29:35","slug":"10-italskych-vynalezcu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/10-italian-inventors\/","title":{"rendered":"10 italsk\u00fdch vyn\u00e1lezc\u016f, kte\u0159\u00ed zp\u016fsobili revoluci ve sv\u011bt\u011b"},"content":{"rendered":"<div data-id=\"viator-banner\" data-partner-id=\"P00058331\" data-url=\"https:\/\/www.viator.com\" data-banner-width=\"728\" data-banner-height=\"90\" data-banner-language=\"en\" data-banner-selection=\"banner1\"><\/div>\n<script async=\"\" src=\"https:\/\/partners.vtrcdn.com\/static\/scripts\/banners\/banners.js\"><\/script>\n\n\n\n<div style=\"height:28px\" aria-hidden=\"true\" class=\"wp-block-spacer\"><\/div>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Luigi Bezzerra (a Desiderio Pavoni)<\/h3>\n\n\n\n<p>Nen\u00ed nic lep\u0161\u00edho ne\u017e \u0161\u00e1lek espressa, kter\u00fd v\u00e1m pom\u016f\u017ee vst\u00e1t. D\u00edky sv\u00e9 v\u00fdrazn\u00e9 a robustn\u00ed chuti si ho obl\u00edbily miliony lid\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.<br>Jeho vznik na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed v\u0161ak nebyl jednoduch\u00fd. N\u00e1poj vytvo\u0159il Luigi Bezzerra, kter\u00fd objevil nejrychlej\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak p\u0159ipravit jednu d\u00e1vku espressa b\u011bhem n\u011bkolika sekund. My\u0161lenka protla\u010dov\u00e1n\u00ed p\u00e1ry a vody skrz \u0161\u00e1lek k\u00e1vy p\u0159\u00edmo do \u0161\u00e1lku fungovala; nev\u00fdhodou pr\u00e1ce baristy v\u0161ak bylo, \u017ee se jeho k\u00e1va opa\u0159ila st\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed vrouc\u00ed vodou, kter\u00e1 byla pumpov\u00e1na do \u0161\u00e1lku.<br>Setk\u00e1n\u00ed s Desideriem Pagonim v\u0161ak m\u011blo probl\u00e9m vy\u0159e\u0161it. Pavoni provedl n\u011bkolik \u00faprav p\u016fvodn\u00edho designu Bezzerry a vytvo\u0159il design bez poskvrnky a opa\u0159en\u00ed zn\u00e1m\u00fd jako Ideale. Ten byl pot\u00e9 vystaven v roce 1906 na mil\u00e1nsk\u00e9m veletrhu. Stal se obrovsk\u00fdm hitem a Italov\u00e9 si tento n\u00e1poj obl\u00edbili.<\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Guglielmo Marconi<\/h3>\n\n\n\n<p><br>Guglielmo Marconi, zn\u00e1m\u00fd jako vyn\u00e1lezce r\u00e1dia, byl na za\u010d\u00e1tku 90. let 19. stolet\u00ed zaujat my\u0161lenkou bezdr\u00e1tov\u00e9 telegrafie. Za\u010dal zkoumat zp\u016fsoby, jak p\u0159en\u00e1\u0161et zpr\u00e1vy telegrafem bez dr\u00e1t\u016f.<br>A\u010dkoli Heinrich Hertz zkoumal mo\u017enost experimentov\u00e1n\u00ed s r\u00e1diov\u00fdmi vlnami ji\u017e koncem 80. let 19. stolet\u00ed, skute\u010dn\u00fdm pr\u016flomem byl Marconi, kter\u00fd jako prvn\u00ed uvedl tuto my\u0161lenku do praxe (s ohledem na Hertzovy p\u016fvodn\u00ed my\u0161lenky). Jedn\u00edm ze z\u00e1kladn\u00edch prvk\u016f Marconiho v\u00fdzkumu byl na za\u010d\u00e1tku koherer, co\u017e byl detektor, kter\u00fd po vystaven\u00ed r\u00e1diov\u00fdm frekvenc\u00edm m\u011bnil odpor. Spolu s kohererem Marconi pou\u017e\u00edval baterii a elektrick\u00fd zvonek k vytvo\u0159en\u00ed alarmu pro bou\u0159ky, kter\u00fd mohl za\u010d\u00edt zn\u00edt, kdy\u017e detekoval r\u00e1diov\u00e9 vlny generovan\u00e9 bleskem.<br>S postupem 90. let 19. stolet\u00ed se Marconiho pr\u00e1ce stala pozitivn\u011bj\u0161\u00ed. Od r\u00e1diov\u00e9ho vys\u00edla\u010de a p\u0159ij\u00edma\u010de (pomoc\u00ed telegrafick\u00e9ho tla\u010d\u00edtka se spustil zvonek na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti) a\u017e po vytvo\u0159en\u00ed syst\u00e9mu, kter\u00fd vyu\u017e\u00edval vysokofrekven\u010dn\u00ed ant\u00e9ny a tak\u00e9 nenap\u00e1jen\u00fd p\u0159ij\u00edma\u010d a vys\u00edla\u010d. Druh\u00fd experiment byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a dok\u00e1zal p\u0159en\u00e1\u0161et sign\u00e1ly a\u017e na vzd\u00e1lenost dvou mil. I kdy\u017e k zdokonalen\u00ed syst\u00e9mu pomohou dal\u0161\u00ed finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky a v\u00fdzkum, jednalo se o prvn\u00ed skute\u010dn\u00e9 a autentick\u00e9 bezdr\u00e1tov\u00e9 p\u0159enosov\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">V\u00ed\u0159ivka Candido Enzo<\/h3>\n\n\n\n<p><br>N\u011bkdy jsou to osobn\u00ed okolnosti, kter\u00e9 vedou k d\u016fle\u017eit\u00e9mu nov\u00e9mu sm\u011bru pro starom\u00f3dn\u00ed vyn\u00e1lez.<br>Stejn\u011b tak to bylo s v\u00ed\u0159ivkou Candido Enzo. Pro sv\u00e9ho patn\u00e1ctim\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho syna Kennyho, u kter\u00e9ho byla diagnostikov\u00e1na revmatoidn\u00ed artritida, vytvo\u0159il speci\u00e1ln\u00ed v\u00ed\u0159ivku. Tato koupel byla mo\u017enost\u00ed, jak synovi ulevit od bolesti pomoc\u00ed \u010derpadel, kter\u00e1 umo\u017enila vytvo\u0159en\u00ed prodlou\u017een\u00e9ho vodn\u00edho v\u00ed\u0159iv\u00e9ho baz\u00e9nu. Metoda hydroterapie se pro Kennyho uk\u00e1zala jako perfektn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed a pr\u00e1v\u011b jej\u00ed v\u00fdsledek vedl k prvn\u00ed v\u00ed\u0159iv\u00e9 van\u011b s patentov\u00fdm \u0159\u00edzen\u00edm.<\/p>\n\n\n\n<div data-gyg-href=\"https:\/\/widget.getyourguide.com\/default\/activities.frame\" data-gyg-locale-code=\"en-US\" data-gyg-widget=\"activities\" data-gyg-number-of-items=\"3\" data-gyg-partner-id=\"Z35Q282\" data-gyg-tour-ids=\"399124,92928,383686\"><\/div>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Evangelista Torricelli<\/h3>\n\n\n\n<p><br>Italsk\u00fd matematik a fyzik Evangelista Torricelli p\u0159i\u0161el s rtu\u0165ov\u00fdm barometrem, aby pomohl v\u00fdrobc\u016fm \u010derpadel z Tosk\u00e1nsk\u00e9ho velkov\u00e9vodstv\u00ed.<br>V\u00fdzvou pro v\u00fdrobce \u010derpadel bylo, \u017ee p\u0159i snaze zvednout vodu do v\u00fd\u0161ky v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 12 metr\u016f byla nejvy\u0161\u0161\u00ed dosa\u017eiteln\u00e1 v\u00fd\u0161ka pouh\u00fdch 10 metr\u016f pomoc\u00ed sac\u00edch \u010derpadel.<br>Aby Torricelli tento probl\u00e9m vy\u0159e\u0161il, nahradil vodu rtut\u00ed, kter\u00e1 m\u00e1 hustotu 13kr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e voda. Aby toho dos\u00e1hl, zkonstruoval n\u011bkolik metr\u016f dlouhou trubici. Ta byla pot\u00e9 napln\u011bna rtut\u00ed, ut\u011bsn\u011bna a pot\u00e9 um\u00edst\u011bna svisle do oblasti obsahuj\u00edc\u00ed rtu\u0165. V\u00fd\u0161ka sloupce se m\u011bn\u00ed v reakci na zm\u011bny atmosf\u00e9rick\u00e9ho tlaku. Tak vznikl p\u016fvodn\u00ed koncept barometru.<\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Leonardo da Vinci<\/h3>\n\n\n\n<p><br>A\u010dkoli je nejv\u00edce zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdm um\u011bn\u00edm, Leonardo se st\u00e1le v\u011bnoval vyn\u00e1lez\u016fm. Zat\u00edmco n\u011bkter\u00e9 z nich byly \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, jin\u00e9 ne. Jednou z oblast\u00ed, se kter\u00fdmi Leonardo experimentoval, bylo l\u00e9t\u00e1n\u00ed, proto\u017ee ho tato my\u0161lenka v\u00e1\u0161niv\u011b fascinovala. Mezi jeho koncepty pat\u0159ily ran\u00e9 prototypy vrtuln\u00edku, stejn\u011b jako konstrukce pad\u00e1ku a mohutn\u00e9 ku\u0161e.<br>N\u011bkter\u00e9 z p\u016fvodn\u00edch da Vinciho n\u00e1pad\u016f byly realizov\u00e1ny a\u017e po jeho smrti. Jedn\u00edm z nich byl jeho koncept mostu o d\u00e9lce 210 metr\u016f, kter\u00fd by obklopoval \u00fast\u00ed Bosporu. S touto my\u0161lenkou poprv\u00e9 po\u017e\u00e1dal sult\u00e1n Bajazid II. z Konstantinopole; sult\u00e1n v\u0161ak od t\u00e9to my\u0161lenky nakonec upustil s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee most nen\u00ed provediteln\u00fd. Norov\u00e9 v\u0161ak s touto my\u0161lenkou ost\u0159e nesouhlasili a na za\u010d\u00e1tku nov\u00e9ho stolet\u00ed byla postavena budova men\u0161\u00edho rozsahu podle Leonardov\u00fdch p\u016fvodn\u00edch pl\u00e1n\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Antonio Meucci<\/h3>\n\n\n\n<p><br>Jedn\u00edm z probl\u00e9m\u016f p\u0159i zva\u017eov\u00e1n\u00ed vyn\u00e1lez\u016f je jejich p\u0159ipisov\u00e1n\u00ed. Kdo byl ten, kdo je vynalezl?<br>Vezm\u011bme si jako p\u0159\u00edklad telefon. A\u010dkoli je za tv\u016frce tohoto za\u0159\u00edzen\u00ed pova\u017eov\u00e1n Alexander Graham Bell, jak do n\u011bj zapad\u00e1 Antonio Meucci?<br>Uk\u00e1zalo se, \u017ee Meucci p\u0159i\u0161el s metodou propojen\u00ed hlasov\u00e9 komunikace mezi r\u016fzn\u00fdmi m\u00edstnostmi newyorsk\u00e9ho domu. Pot\u00e9 ve sv\u00e9m patentu p\u0159edlo\u017eil americk\u00e9mu patentov\u00e9mu \u00fa\u0159adu v\u00fdhradu \u2013 tato v\u00fdhrada v\u0161ak nezmi\u0148ovala p\u0159enos zvuku elektromagnetick\u00fdmi vlnami a o p\u011bt let pozd\u011bji byla uzn\u00e1na v patentu Alexandra Grahama Bella.<br>Je v\u0161ak pravda, \u017ee italsk\u00e1 vl\u00e1da uznala Meucciho za ofici\u00e1ln\u00edho vyn\u00e1lezce telefonu. V roce 2003 byla Meuccimu na po\u010dest jeho \u00fasp\u011bchu vyd\u00e1na ofici\u00e1ln\u00ed po\u0161tovn\u00ed zn\u00e1mka.<\/p>\n\n\n\n<div data-gyg-href=\"https:\/\/widget.getyourguide.com\/default\/activities.frame\" data-gyg-locale-code=\"en-US\" data-gyg-widget=\"activities\" data-gyg-number-of-items=\"3\" data-gyg-partner-id=\"Z35Q282\" data-gyg-q=\"florence\"><\/div>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Alessandro Volta<\/h3>\n\n\n\n<p><br>Pamatujete si sv\u00e1 \u0161koln\u00ed l\u00e9ta? Zejm\u00e9na na ty hodiny p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd? Mo\u017en\u00e1 si vzpomenete na studium elekt\u0159iny a tak\u00e9 na term\u00edn \u201evolt\u201c. Po kom dostal sv\u00e9 jm\u00e9no?<br>Doty\u010dnou osobou byl Alessandro Volta, kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za pr\u016fkopnick\u00e9ho tv\u016frce elektrick\u00e9 baterie. Baterie byla tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 jako Voltova sloupec, kter\u00e1 se skl\u00e1dala ze dvou elektrod vyroben\u00fdch z opa\u010dn\u00fdch kov\u016f \u2013 m\u011bdi a zinku \u2013 zinek slou\u017eil jako z\u00e1porn\u00e1 elektroda, zat\u00edmco m\u011bd\u011bn\u00e1 elektroda fungovala jako kladn\u00e1. Po spojen\u00ed generuj\u00ed elektrick\u00fd proud.<br>Vyn\u00e1lez Volty byl pops\u00e1n v p\u00edsemn\u00e9m dopise prezidentovi Kr\u00e1lovsk\u00e9 spole\u010dnosti jako d\u016fkaz jako prost\u0159edek k v\u00fdrob\u011b elekt\u0159iny chemick\u00fdmi metodami, na rozd\u00edl od p\u0159edstavy, \u017ee ji vytv\u00e1\u0159ej\u00ed \u017eiv\u00e9 bytosti (teorie podporovan\u00e1 fyziky jako Luigi Galvani). Pokud studujete p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy na \u0161kole nebo na vysok\u00e9 \u0161kole, nezapome\u0148te si pamatovat historii nap\u011bt\u00ed!<\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Enrico Fermi<\/h3>\n\n\n\n<p><br>Enrico Fermi je mu\u017e, kter\u00e9mu se p\u0159ipisuje z\u00e1sluha za prvn\u00edho v\u00fdvoj\u00e1\u0159e jadern\u00e9ho reaktoru.<br>Fermi, p\u016fvodem Ital, se stal naturalizovan\u00fdm Ameri\u010danem a v roce 1938 z\u00edskal Nobelovu cenu za fyziku za sv\u016fj v\u00fdzkum neutron\u016f jako metody k vyvol\u00e1n\u00ed radioaktivity. Fermi spolu s t\u00fdmem vyvinul nejsiln\u011bj\u0161\u00ed jadernou reakci. Reaktor byl pojmenov\u00e1n Chicago Pile-1 a byl sestaven na Chicagsk\u00e9 univerzit\u011b v roce 1942.<\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><br>Bartolomeo Cristofori<\/h3>\n\n\n\n<p><br>Z\u00e1sluhu na tomto vyn\u00e1lezu lze vysledovat a\u017e k Bartolomeovi Cristoforimu. Ne\u017e Cristofori p\u0159i\u0161el s konceptem klav\u00edru, vynalezl dva kl\u00e1vesov\u00e9 hudebn\u00ed n\u00e1stroje, spinett\u00f3n a ov\u00e1ln\u00fd spinett. Byl to spinett\u00f3n, obrovsk\u00fd model p\u016fvodn\u00edho spinetu, co\u017e je forma cembala se \u0161ikm\u00fdmi strunami. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee vyn\u00e1lez spinett\u00f3nu se hodil do orchestr\u00e1ln\u00edho prostoru divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed.<br>Invent\u00e1\u0159 Medicejsk\u00fdch z 18. stolet\u00ed dokumentuje Cristoforiho nejnov\u011bj\u0161\u00ed vyn\u00e1lez, Arpicembalo. Je popisov\u00e1n jako klav\u00edr, kter\u00fd produkuje \u201etich\u00e9 a hlasit\u00e9\u201c zvuky se \u201edv\u011bma sadami strun v unisono t\u00f3nu\u201c, \u010d\u00edm\u017e vytv\u00e1\u0159\u00ed zvuk \u201erezonan\u010dn\u00ed desky cyp\u0159i\u0161e bez r\u016f\u017ee\u201c. Prvn\u00ed verze klav\u00edru se stala tak popul\u00e1rn\u00ed, \u017ee byla v roce 1711 nab\u00eddnuta dv\u011bma neidentifikovan\u00fdm kupc\u016fm ve Florencii. Dal\u0161\u00ed byla Medicejsk\u00fdm darov\u00e1na pro kardin\u00e1la Ottoboniho v \u0158\u00edm\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Otec Giovanni Caselli<\/h3>\n\n\n\n<p><br>Fax je v\u00edce ve stylu 90. let ne\u017e v roce 2010. Nezapome\u0148te ale, \u017ee tehdy se jednalo o \u0161pi\u010dkovou technologii. Nejp\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00ed na tom je, \u017ee p\u016fvodn\u00ed prototyp tohoto za\u0159\u00edzen\u00ed byl vynalezen v minul\u00e9m stolet\u00ed.<br>P\u0159edm\u011btem vyn\u00e1lezu byl pantelegraf, kter\u00fd vyvinul otec Giovanni Caselli. Po rozs\u00e1hl\u00e9m v\u00fdzkumu technologie pou\u017e\u00edvan\u00e9 k telegrafov\u00e1n\u00ed textu a obr\u00e1zk\u016f Caselli p\u0159i\u0161el s \u0159e\u0161en\u00edm, kter\u00e9 vyu\u017e\u00edvalo elektrochemickou technologii a tak\u00e9 se za\u0159\u00edzen\u00edm pro synchronizaci, kter\u00e9 by umo\u017e\u0148ovalo komunikaci a p\u0159\u00edjem textu i obr\u00e1zk\u016f. Prototyp vytvo\u0159en\u00fd Casellim vytv\u00e1\u0159\u00ed obraz pomoc\u00ed zinkov\u00e9 f\u00f3lie, elektrick\u00e9ho stylusu a nevodiv\u00e9ho inkoustu. Pot\u00e9 p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed elektronick\u00e9 sign\u00e1ly pomoc\u00ed prodlou\u017een\u00e9 telegrafn\u00ed linky, kterou p\u0159ij\u00edm\u00e1 druh\u00fd elektrick\u00fd stylus, jen\u017e tiskne modr\u00fd inkoust na b\u00edl\u00fd pap\u00edr, \u010d\u00edm\u017e reprodukuje obraz a vytv\u00e1\u0159\u00ed kopii origin\u00e1lu. Na rok 1856 to nebylo \u0161patn\u00e9. Kdy\u017e Caselli kone\u010dn\u011b p\u0159ivezl sv\u016fj vyn\u00e1lez do Pa\u0159\u00ed\u017ee, Napoleon III. byl tak ohromen, \u017ee v roce 1861 objednal pantelegraf pro pou\u017eit\u00ed ve francouzsk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm telegrafn\u00edm syst\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n<div data-vi-partner-id=\"P00058331\" data-vi-language=\"en\" data-vi-currency=\"USD\" data-vi-partner-type=\"AFFILIATE\" data-vi-url=\"15693P12,3092SEGWAY,6821P3,89820P5,31070P14,5292P26\"><\/div>\n\n<script async=\"\" src=\"https:\/\/www.viator.com\/orion\/partner\/widget.js\"><\/script>\n\n\n\n<p><a href=\"http:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/michelangelos-florentine-pietas-first-major-restoration-has-been-completed\/\">Mohlo by v\u00e1s tak\u00e9 zaj\u00edmat<\/a><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Nen\u00ed nic lep\u0161\u00edho ne\u017e \u0161\u00e1lek espressa, kter\u00fd v\u00e1m pom\u016f\u017ee vst\u00e1t. D\u00edky sv\u00e9 v\u00fdrazn\u00e9 a robustn\u00ed chuti si ho obl\u00edbily miliony lid\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/p>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_kad_post_transparent":"","_kad_post_title":"","_kad_post_layout":"","_kad_post_sidebar_id":"","_kad_post_content_style":"","_kad_post_vertical_padding":"","_kad_post_feature":"","_kad_post_feature_position":"","_kad_post_header":false,"_kad_post_footer":false,"_kad_post_classname":"","footnotes":""},"categories":[19,9],"tags":[],"class_list":["post-1728","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-news","category-museums"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1728","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1728"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1728\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1728"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1728"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/visitflorencemuseums.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1728"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}